Český rozhlas Brno slaví 95 let vysílání pro Moravu

Historie a vznik rozhlasového vysílání v Brně

Rozhlasové vysílání v Brně má kořeny sahající hluboko do dvacátých let minulého století, kdy se celý svět teprve seznamoval s tímto převratným vynálezem, který měl navždy změnit způsob, jakým lidé přijímají informace a kulturu. Brno, jako druhé největší město tehdejšího Československa a přirozené centrum Moravy, se záhy stalo důležitým uzlem rozhlasového vysílání, které postupně pronikalo do domácností po celé zemi.

Počátky brněnského rozhlasu jsou spjaty s rokem 1924, kdy začaly první přípravné práce na zřízení regionální rozhlasové stanice. Tehdy bylo Brno vnímáno jako strategicky důležité místo, které by mohlo pokrývat vysíláním celou Moravu a Slezsko. Radioamatéři a nadšenci pro nové technologie se v té době scházeli, diskutovali o možnostech éteru a snili o tom, jak jednou bude možné přenášet hudbu, slovo a zprávy na velké vzdálenosti bez jakýchkoliv drátů.

Oficiální zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Brně se datuje k 15. září 1924, kdy brněnský rozhlas poprvé vyslal do éteru svůj signál. Tento datum je považován za jeden z nejdůležitějších milníků v kulturní a mediální historii Moravy. Tehdy ještě nikdo netušil, jak obrovský vliv bude mít tato instituce na formování veřejného mínění, šíření kultury a vzdělávání obyvatelstva po celá desetiletí.

Prvotní technické vybavení bylo pochopitelně velmi skromné v porovnání s dnešními standardy. Vysílací výkon byl minimální, pokrytí signálem omezené a celý provoz závisel na nadšení a odhodlání hrstky průkopníků, kteří věřili v budoucnost tohoto média. Přesto se zájem veřejnosti rychle zvyšoval a počet majitelů přijímacích přístrojů rostl každým měsícem.

Brněnský rozhlas si od samého počátku kladl za cíl být nejen zpravodajským médiem, ale také kulturní institucí, která bude aktivně podporovat moravskou hudbu, divadlo, literaturu a folklór. Právě toto zaměření na regionální kulturu se stalo jedním z charakteristických rysů, které odlišovaly brněnské vysílání od pražského. Moravská lidová hudba, operní přenosy z Národního divadla v Brně a literární pořady věnované moravským autorům tvořily páteř programové nabídky od samých počátků.

Během třicátých let prošel brněnský rozhlas výraznou modernizací. Byly vybudovány nové vysílací zařízení a výkon vysílače byl postupně navyšován, aby signál spolehlivě pokrýval celé území Moravy. Programová nabídka se rozšiřovala, přibývaly zpravodajské relace, sportovní přenosy a vzdělávací pořady určené nejširší veřejnosti.

Druhá světová válka přinesla do fungování brněnského rozhlasu zásadní zlom. Po nacistické okupaci v roce 1939 se rozhlas ocitl pod přímou kontrolou okupačních úřadů a byl nucen sloužit propagandistickým účelům nacistického režimu. Toto temné období bylo pro mnoho pracovníků rozhlasu nesmírně těžké a někteří z nich se aktivně zapojili do odbojové činnosti, přičemž riskovali vlastní životy.

Po osvobození v roce 1945 byl brněnský rozhlas obnoven a postupně se vracel ke svému původnímu poslání. Poválečná léta přinesla nový zápal a odhodlání vybudovat rozhlas jako skutečně svobodné a demokratické médium, ačkoliv tento sen byl záhy přerušen komunistickým převratem v únoru 1948. Přesto i v těchto složitých podmínkách dokázali pracovníci brněnského rozhlasu udržovat vysokou úroveň kulturního vysílání a přispívat k zachování moravské kulturní identity.

Celá tato bohatá a složitá historie nakonec vyústila ve vznik instituce, kterou dnes známe jako Český rozhlas Brno, jenž navazuje na tuto více než stoletou tradici a nadále plní svou nezastupitelnou roli v mediálním a kulturním životě celé Moravy a Slezska.

První vysílání zahájeno v roce 1924

Brněnská rozhlasová stanice má za sebou více než století bohaté historie, která se začala psát v době, kdy byl rozhlas teprve v plenkách a většina lidí si nedokázala představit, že by zvuk mohl cestovat vzduchem na tak velké vzdálenosti. Český rozhlas Brno zahájil své první pravidelné vysílání v roce 1924, čímž se zařadil mezi průkopníky rozhlasového vysílání nejen v českých zemích, ale i ve střední Evropě jako celku. Byl to okamžik, který navždy změnil způsob, jakým lidé v moravské metropoli i jejím okolí přijímali informace, kulturu a zábavu.

Počátky vysílání nebyly zdaleka jednoduché. Technika byla tehdy primitivní ve srovnání s dnešními standardy, a přesto se brněnští průkopníci rozhlasu pustili do práce s nadšením a odhodláním, které bylo pro tehdejší dobu příznačné. Vysílací zařízení bylo umístěno v provizorních prostorách a celý provoz závisel na hrstce nadšenců, kteří věřili, že rozhlas má budoucnost. Signál tehdy dosahoval jen na omezené území, ale i tak byl příjem každého slova, každé melodie a každé zprávy považován za malý zázrak moderní doby.

Brno jako druhé největší město tehdejšího Československa hrálo v rozvoji rozhlasového vysílání klíčovou roli. Moravská metropole se stala přirozeným centrem pro šíření kultury, vzdělání a zpravodajství na celou Moravu a přilehlé oblasti. Rozhlas v Brně nebyl jen technickou záležitostí, byl to kulturní a společenský fenomén, který spojoval lidi různých vrstev a vzdělání. Dělník ve fabrice i profesor na univerzitě mohli najednou naslouchat stejným programům, stejné hudbě, stejným zprávám ze světa.

Programová náplň prvních let vysílání odrážela dobu a potřeby tehdejší společnosti. Hudba tvořila páteř programu, přičemž živá hudební produkce byla naprostou samozřejmostí – nahrávky tehdy nebyly tak dostupné jako dnes, a tak hudebníci přicházeli přímo do studia a hráli před mikrofonem. Zprávy, přednášky, literární čtení a kulturní pořady doplňovaly hudební blok a dávaly vysílání vzdělávací rozměr, který byl tehdy považován za jeden z hlavních úkolů rozhlasu.

Rok 1924 tak znamenal pro Brno a celou Moravu historický přelom. Lidé si pořizovali přijímače, scházeli se u sousedů, kteří takový přístroj vlastnili, a s napětím naslouchali hlasům přicházejícím z éteru. Rozhlas se stal součástí každodenního života a jeho vliv na formování veřejného mínění, šíření kultury a udržování národní identity byl nezanedbatelný. Český rozhlas Brno tak od samého počátku plnil roli, která přesahovala pouhé technické vysílání – byl a dodnes zůstává živým kulturním srdcem Moravy.

Sídlo stanice v centru Brna

Budova, ve které sídlí Český rozhlas Brno, patří k výrazným dominantám středu moravské metropole. Nachází se na Beethovenově ulici číslo 1, v bezprostřední blízkosti historického jádra města, což jí dodává zvláštní symbolický rozměr. Stanice, která vysílá pro celou Jihomoravskou oblast a přilehlé kraje, tak působí doslova v srdci regionu, jemuž slouží. Tato poloha není náhodná – od samých počátků brněnského rozhlasového vysílání bylo zřejmé, že stanice musí být ukotvena tam, kde pulzuje každodenní život obyvatel, kde se odehrávají kulturní události a kde je snadný přístup jak pro novináře, tak pro hosty pořadů.

Samotná budova Českého rozhlasu Brno prošla v průběhu desetiletí řadou proměn a rekonstrukcí. Původní prostory neodpovídaly nárokům moderního rozhlasového vysílání, a proto bylo nutné přistoupit k postupným úpravám interiérů i technického zázemí. Dnes budova disponuje moderně vybavenými studii, která splňují přísné akustické požadavky potřebné pro kvalitní zvukový záznam i přímé přenosy. Vedle hlavních vysílacích studií se zde nacházejí také prostory pro hudební produkci, zázemí pro technické pracovníky a redakční místnosti, kde každý den vznikají zpravodajské relace, publicistické pořady i kulturní magazíny.

Poloha stanice v centru Brna má i praktický rozměr. Redaktoři a reportéři mají snadný přístup k Magistrátu města Brna, k sídlům krajských institucí, k divadlům, galeriím a dalším kulturním zařízením, která tvoří páteř zpravodajství o dění v regionu. Brno je přitom druhé největší město České republiky, centrum moravské kultury, vědy a vzdělání, a jeho rušný společenský život poskytuje stanici nepřeberné množství témat. Být fyzicky přítomen uprostřed tohoto dění je pro rozhlasovou redakci nesmírnou výhodou.

Není bez zajímavosti, že budova stanice se stala v průběhu let svébytnou součástí brněnské kulturní krajiny. Místní obyvatelé ji vnímají jako přirozenou součást centra, jako místo, odkud přichází hlas, který je provází každým ránem u snídaně i odpoledními hodinami strávenými v autě. Tato blízkost, tato fyzická zakořeněnost ve městě, posiluje důvěru posluchačů ve stanici a její spojení s komunitou, které slouží.

Technické zázemí budovy bylo v posledních letech výrazně modernizováno. Digitalizace vysílání přinesla potřebu nových zařízení, nových pracovních postupů i nového uspořádání studií. Redakce se musela přizpůsobit požadavkům doby, kdy posluchači očekávají nejen tradiční rozhlasové vysílání, ale také obsah dostupný prostřednictvím internetu, podcastů a mobilních aplikací. Brněnská budova se tak proměnila v multimediální centrum, které kombinuje tradiční rozhlasové formáty s moderními způsoby distribuce obsahu.

Přes všechny změny si však budova na Beethovenově ulici zachovává svůj nezaměnitelný charakter. Je to místo, kde se setkávají generace novinářů, hudebníků, herců, politiků i obyčejných lidí, kteří mají co říct. Je to místo, kde vzniká každodenní svědectví o životě na Moravě, kde se zachycují příběhy, události a hlasy, jež by jinak zanikly v proudu času. A právě tato schopnost být přítomen, naslouchat a zprostředkovávat je tím, co dělá sídlo stanice v centru Brna něčím víc než jen administrativní adresou.

Regionální zpravodajství pro Jihomoravský kraj

Český rozhlas Brno patří dlouhodobě k nejdůležitějším zdrojům regionálního zpravodajství pro obyvatele Jihomoravského kraje. Stanice, která vysílá z moravské metropole již desítky let, si vybudovala pověst spolehlivého a důvěryhodného média, jež sleduje dění nejen v samotném Brně, ale také v přilehlých regionech, menších městech a obcích, které by jinak zůstaly bez dostatečné mediální pozornosti. Regionální zpravodajství pro Jihomoravský kraj tvoří páteř programové nabídky stanice a každodenně přináší posluchačům informace o událostech, které přímo ovlivňují jejich životy.

Jihomoravský kraj je svou rozlohou i počtem obyvatel jedním z nejvýznamnějších krajů v České republice. Nachází se zde druhé největší město republiky, Brno, které je zároveň centrem soudnictví, vědy, výzkumu a průmyslu. Právě proto je zpravodajské pokrytí tohoto regionu nesmírně náročné a zodpovědné. Redaktoři a reportéři Českého rozhlasu Brno musí každý den sledovat desítky různých témat najednou — od komunální politiky přes hospodářské zprávy až po kulturní a společenské události.

Stanice se dlouhodobě věnuje tématům, která jsou pro Jihomoravský kraj specifická. Zemědělství a vinařství patří k oblastem, jimž věnuje Český rozhlas Brno pravidelnou pozornost, neboť jižní Morava je srdcem vinařské kultury v České republice. Zprávy o úrodě, kvalitě ročníků, ale i o problémech, s nimiž se místní vinaři potýkají, jako jsou klimatické změny, sucho nebo mrazivé jaro, jsou nedílnou součástí regionálního vysílání. Posluchači z Mikulovska, Znojemska nebo Slovácka tak mají přímý přístup k informacím, které se jich bezprostředně týkají.

Neméně důležitou oblastí je sledování dění v brněnském zastupitelstvu a krajském úřadu. Politická témata jsou zpracovávána s důrazem na vyváženost a nestrannost, což je základní princip veřejnoprávního vysílání. Redakce Českého rozhlasu Brno pravidelně zpovídá krajské zastupitele, starosty jednotlivých obcí i zástupce různých zájmových skupin, aby posluchači dostávali co nejúplnější obraz o tom, jak jsou spravovány jejich peníze a jak jsou přijímána rozhodnutí, která ovlivňují kvalitu jejich každodenního života.

Velký prostor dostávají také témata spojená s dopravou a infrastrukturou. Jihomoravský kraj čelí dlouhodobě problémům s přetíženou silniční sítí, výstavbou dálnic a modernizací železničních tratí. Sledování průběhu výstavby dálnice D52 nebo modernizace železničního uzlu Brno jsou příklady témat, která rezonují mezi posluchači a jimž se redakce věnuje s velkou pečlivostí a kontinuitou.

Český rozhlas Brno nezapomíná ani na menší obce a venkovské oblasti kraje. Zpravodajství se nevěnuje výhradně krajskému městu, ale snaží se mapovat dění po celém regionu. Reportéři pravidelně vyjíždějí do terénu, navštěvují místní festivaly, setkání zastupitelů nebo místa, kde dochází k důležitým změnám — ať už jde o otevření nové školy, rekonstrukci kulturního domu nebo řešení problémů s odpadovým hospodářstvím. Tato terénní práce je pro regionální žurnalistiku naprosto klíčová, protože bez ní by zpravodajství ztratilo svůj autentický charakter a kontakt s realitou každodenního života lidí mimo velká města.

Stanice také velmi pozorně sleduje sociální témata — situaci v domovech pro seniory, dostupnost zdravotní péče v odlehlejších částech kraje nebo problematiku sociálního vyloučení v některých lokalitách. Tato témata jsou sice méně atraktivní z hlediska sledovanosti, ale o to důležitější z hlediska společenské odpovědnosti média, které by mělo dávat hlas i těm, kteří by jinak zůstali bez povšimnutí.

Regionální zpravodajství Českého rozhlasu Brno tak představuje komplexní a mnohovrstevnatý obraz Jihomoravského kraje — regionu s bohatou historií, živou kulturou, dynamickým hospodářstvím a zároveň s celou řadou výzev, s nimiž se jeho obyvatelé každodenně potýkají.

Hudební programy a podpora české kultury

Český rozhlas Brno má v oblasti hudebních programů dlouhou a bohatou tradici, která sahá hluboko do minulosti a formovala podobu české rozhlasové kultury tak, jak ji známe dnes. Tato brněnská stanice se od svého vzniku věnovala nejen zpravodajství a publicistice, ale také systematické podpoře hudby, a to zejména té české a moravské provenience. Právě hudba se stala jedním z pilířů, na nichž stojí celá dramaturgická filozofie tohoto rozhlasového domu.

Brněnský rozhlas vždy chápal svou roli jako kulturního prostředníka mezi umělci a posluchači, a to nejen v rámci Brna samotného, ale v celém moravském regionu. Díky tomu se stanice stala důležitou platformou pro prezentaci moravského folklóru, klasické hudby, ale i soudobé tvorby českých skladatelů. Programová nabídka v oblasti hudby nikdy nebyla pouhou výplní vysílacího času — naopak, každý pořad byl a je pečlivě dramaturgicky připraven tak, aby přinášel posluchačům skutečnou hodnotu.

Jedním z nejvýznamnějších počinů Českého rozhlasu Brno je dlouhodobá spolupráce s Filharmonií Brno, která umožňuje přenášet živé orchestrální koncerty přímo do éteru. Tyto přenosy mají nezastupitelný kulturní přesah — dostanou se k lidem, kteří by jinak do koncertního sálu nedorazili, ať už z důvodů geografických, zdravotních či finančních. Rozhlas tak plní funkci demokratizátora kultury, která je v dnešní době možná ještě důležitější než kdy dříve.

Stanice se rovněž aktivně podílí na podpoře mladých českých interpretů a skladatelů, kteří hledají prostor pro prezentaci své tvorby. Záznamy z různých festivalů, soutěží a komorních koncertů pravidelně nacházejí místo ve vysílání, čímž rozhlas přispívá k živosti a dynamice české hudební scény. Není výjimkou, že právě díky brněnskému rozhlasu se jméno dosud neznámého hudebníka dostane do povědomí širšího publika.

Zvláštní kapitolou je pak vztah Českého rozhlasu Brno k moravské lidové hudbě a folklóru. Tento region má v oblasti lidové tradice mimořádně bohaté dědictví, které rozhlas systematicky dokumentuje, archivuje a zpřístupňuje. Pořady věnované cimbálové muzice, slovácké písni nebo hanáckým tradicím nejsou pouhými nostalgickými ohlédnutími — jsou živým svědectvím o kulturní identitě Moravy, která si zaslouží být slyšena.

Dramaturgové stanice také dbají na to, aby hudební programy nebyly jednostranné. Vedle tradiční a klasické tvorby dostávají prostor i soudobí čeští autoři, jejichž díla by jinak zůstala mimo zájem mainstreamových médií. Tato otevřenost vůči novému a experimentálnímu je jedním z rysů, které odlišují Český rozhlas Brno od komerčních stanic, jež se řídí primárně sledovaností a tržními ohledy.

Rozhlas Brno rovněž pořádá nebo spolupořádá různé hudební projekty a festivaly, které přesahují rámec pouhého vysílání. Tím se stává aktivním tvůrcem kulturního života v regionu, nikoli pouze jeho pasivním zprostředkovatelem. Tato angažovanost je patrná například při různých výročích, kdy stanice připravuje speciální cykly věnované konkrétním skladatelům nebo hudebním epochám.

Nelze opomenout ani vzdělávací rozměr hudebních pořadů. Mnohé z nich jsou koncipovány tak, aby přibližovaly hudbu i méně zasvěceným posluchačům — vysvětlují kontext vzniku skladeb, představují životní osudy autorů a pomáhají orientovat se v bohaté historii české i světové hudby. Tento pedagogický přístup je charakteristickým rysem veřejnoprávního vysílání, které nechce jen bavit, ale také vzdělávat a inspirovat.

Celkově lze říci, že hudební programy Českého rozhlasu Brno tvoří ucelený a promyšlený celek, který slouží jako zrcadlo české a moravské hudební kultury. Stanice si je vědoma své odpovědnosti vůči kulturnímu dědictví i vůči budoucím generacím, a proto svůj hudební program neustále rozvíjí a obohacuje o nové podněty a formáty.

Spolupráce s Filharmonií Brno a umělci

Český rozhlas Brno a Filharmonie Brno patří k institucím, jejichž vzájemná spolupráce sahá hluboko do minulosti a tvoří jeden z nejpevnějších pilířů kulturního života moravské metropole. Toto partnerství není jen formální záležitostí, ale živým a neustále se rozvíjejícím vztahem, který přináší posluchačům rozhlasu i návštěvníkům koncertních sálů zážitky, jež by jinak nebylo možné zprostředkovat. Společné projekty obou institucí umožňují přenášet živé orchestrální koncerty přímo do éteru, čímž se hudba dostává k lidem, kteří z různých důvodů nemohou navštívit koncertní sál osobně.

Přímé přenosy z koncertů Filharmonie Brno patří k tomu nejcennějšímu, co Český rozhlas Brno svým posluchačům nabízí. Není výjimkou, že záznamy z těchto koncertů putují i do archivů rozhlasu, kde slouží jako nenahraditelný dokument české hudební kultury. Díky tomuto archivnímu úsilí se zachovávají interpretace předních českých i zahraničních dirigentů a sólistů, kteří se na brněnském pódiu za desetiletí vystřídali. Mnohé z těchto nahrávek by bez rozhlasového záznamu zanikly v zapomnění, protože komerční vydavatelství se o ně z pochopitelných ekonomických důvodů nezajímají.

Spolupráce se netýká pouze orchestrálních produkcí. Český rozhlas Brno dlouhodobě spolupracuje s celou řadou sólistů, komorních souborů a pěveckých těles, která mají kořeny v brněnské hudební scéně. Mezi umělci, kteří s rozhlasem pravidelně spolupracují, jsou přední čeští houslisté, pianisté, violoncellisté i zpěváci, jejichž interpretační výkony si zaslouží širší pozornost veřejnosti. Rozhlasové studio v Brně se tak stává místem, kde vznikají nahrávky vysoké umělecké hodnoty, a to nejen pro potřeby vysílání, ale i jako trvalý příspěvek k dokumentaci hudebního dění v regionu.

Zvláštní kapitolou je spolupráce s Janáčkovou akademií múzických umění, která vychovává nové generace hudebníků. Český rozhlas Brno pravidelně dává prostor mladým talentům, kteří teprve začínají svou profesionální kariéru, a umožňuje jim prezentovat se před širokým publikem. Tato podpora mladých umělců je součástí dlouhodobé strategie rozhlasu přispívat k rozvoji kulturního života nejen v Brně, ale v celém jihomoravském regionu a na Moravě obecně.

Nelze opomenout ani spolupráci při pořádání festivalů a speciálních hudebních událostí. Český rozhlas Brno se pravidelně podílí na mediálním zajištění Mezinárodního hudebního festivalu Brno, Velikonočního festivalu duchovní hudby a dalších prestižních přehlídek. Tato medializace výrazně přispívá k propagaci Brna jako hudebního centra evropského formátu. Rozhlasové záznamy z těchto festivalů jsou pak dostupné nejen v přímém přenosu, ale i prostřednictvím internetového vysílání a platformy iRozhlas, která umožňuje zpětné přehrávání pořadů.

Vztah mezi Českým rozhlasem Brno a uměleckou obcí je tedy mnohovrstevnatý a vzájemně prospěšný. Rozhlas potřebuje umělce, aby naplnil své vysílání hodnotným obsahem, a umělci potřebují rozhlas jako platformu, která jejich práci přibližuje co nejširšímu publiku. Toto symbiotické propojení tvoří základ kulturní identity Brna a celé Moravy a jeho hodnotu si uvědomují obě strany tohoto partnerství. Bez Českého rozhlasu Brno by mnohé hudební události zůstaly záležitostí úzkého okruhu návštěvníků koncertních sálů, zatímco díky rozhlasovému vysílání se stávají součástí každodenního života tisíců posluchačů po celé republice.

Publicistické pořady o moravské historii a tradicích

Český rozhlas Brno má v české mediální krajině zcela nezastupitelné místo, a to zejména díky svému dlouhodobému závazku vůči moravské historii, kultuře a tradicím. Publicistické pořady, které tato stanice v průběhu desetiletí vytvořila a stále vytváří, představují mimořádně cenný archiv regionální paměti, jenž by jinak mohl upadnout v zapomnění. Brněnské studio Českého rozhlasu se od svých počátků profilovalo jako instituce, která bere vážně svou odpovědnost vůči moravskému dědictví, a právě v publicistických pořadech zaměřených na historii a tradice tohoto regionu to lze nejlépe pozorovat.

Pořady věnované moravské minulosti nejsou pouhým výčtem historických dat a letopočtů. Naopak, redaktoři a dramaturgové brněnského studia vždy usilovali o to, aby posluchač pocítil živý dech dějin, aby se přiblížil osudům konkrétních lidí, míst a komunit. Moravská krajina je totiž krajinou příběhů, krajinou, která v sobě nese stopy dávných civilizací, středověkých sporů, barokního rozkvětu i moderních traumat, a právě rozhlas dokáže tyto vrstvy zpřístupnit způsobem, který je pro posluchače bezprostřední a srozumitelný.

Mezi nejoblíbenější formáty patří dokumentární pořady, v nichž se redaktoři vydávají přímo do terénu, navštěvují moravská města, vesnice, hrady, kláštery i zapomenuté dvorce, a přinášejí odtud svědectví pamětníků, rozhovory s historiky, etnografy a folkloristy. Takové pořady mají nezastupitelnou dokumentační hodnotu, protože zachycují výpovědi lidí, kteří jsou přímými nositeli tradice, a jejichž vzpomínky a znalosti by bez záznamu zmizely spolu s nimi. Český rozhlas Brno tak plní funkci živé paměti regionu, archiváře, který nepracuje se suchými dokumenty, ale s lidskými hlasy a příběhy.

Zvláštní pozornost věnuje brněnské redakce tradičním moravským svátkům, lidovým zvykům a obřadům, které jsou v mnoha oblastech Moravy stále živé. Ať už jde o slovácké hody, jízdu králů, fašankové průvody nebo velikonoční a vánoční zvyklosti v různých koutech regionu, Český rozhlas Brno tyto fenomény mapuje s pečlivostí a úctou. Redaktoři přitom nesklouzávají k povrchní folkloristické romantizaci, ale snaží se postihnout skutečný společenský a kulturní kontext, v němž tyto tradice žijí nebo naopak zápasí o přežití v době globalizace a rychlých společenských změn.

Historické publicistické pořady se nevyhýbají ani citlivým tématům moravských dějin. Vyhnání německého obyvatelstva po druhé světové válce, osudy moravských Židů za holocaustu, kolektivizace venkova v padesátých letech nebo příběhy politických vězňů komunistického režimu — to vše jsou témata, která brněnské studio zpracovávalo a zpracovává s novinářskou odvahou a historickou zodpovědností. Právě schopnost dotknout se bolestných stránek minulosti bez senzacechtivosti, ale s empatií a věcností, odlišuje kvalitní rozhlasovou publicistiku od povrchního zpravodajství.

Nezanedbatelnou součástí programové nabídky jsou také pořady věnované moravské architektuře, výtvarnému umění a řemeslné tradici. Brněnské studio přibližuje posluchačům krásu románských rotund, gotických chrámů, renesančních zámků i funkcionalistické architektury, která je právě v Brně zastoupena světově výjimečnými stavbami. Řemeslné tradice — hrnčířství, košíkářství, tkalcovství, modrotisk nebo výroba tradičních hudebních nástrojů — nacházejí v rozhlasových pořadech prostor, který jim mainstreamová média málokdy věnují.

Český rozhlas Brno spolupracuje při tvorbě těchto pořadů s předními moravskými historiky, etnology, muzikology a dalšími odborníky, čímž zaručuje věcnou správnost a hloubku zpracování. Zároveň však dbá na to, aby pořady nebyly akademicky suché, ale aby oslovovaly co nejširší okruh posluchačů, včetně těch, kteří nemají odborné historické vzdělání, ale zajímají se o kořeny a identitu svého regionu. Tato rovnováha mezi odborností a srozumitelností je jednou z největších předností brněnské publicistiky.

V neposlední řadě je třeba zmínit archivní hodnotu rozhlasových nahrávek, které brněnské studio uchovává. Záznamy pořadů z minulých desetiletí jsou dnes neocenitelným historickým pramenem, který badatelé, pedagogové i nadšení amatéři využívají při svém bádání. Český rozhlas Brno tak není jen médiem přítomnosti, ale také strážcem moravské paměti pro budoucí generace, institucí, jejíž přínos pro regionální kulturu a historické vědomí nelze přeceňovat.

Digitalizace a moderní technologie ve vysílání

Český rozhlas Brno prochází v posledních letech zásadní proměnou, která se dotýká samotných základů toho, jak rozhlasové vysílání funguje a jak se dostává k posluchačům. Digitalizace není jen technický pojem, ale živý proces, který mění každodenní práci redaktorů, zvukových techniků i celého zázemí brněnského studia. Tam, kde dříve dominovaly analogové magnetofonové pásky a fyzické archivy plné nahrávek, dnes vládnou servery, cloudová úložiště a sofistikované softwarové systémy pro správu zvukového obsahu.

Brněnské studio Českého rozhlasu bylo vždy považováno za jedno z klíčových regionálních pracovišť celé sítě. Jeho poloha v srdci Moravy mu dává jedinečnou pozici – slouží jako most mezi Prahou a regionem, přičemž zachovává silnou místní identitu. Právě tato identita musí přežít i v digitálním věku, a to není vůbec samozřejmé. Technologie totiž mohou stejně snadno unifikovat jako obohacovat, a proto přístup brněnských pracovníků k modernizaci vysílání není slepým přijímáním novinek, ale promyšleným výběrem nástrojů, které skutečně slouží obsahu.

Jednou z nejvýraznějších změn posledních let je přechod na digitální audio workstations, tedy pracovní stanice, které umožňují střih, mixáž a postprodukci zvuku s přesností a flexibilitou, o které se starším generacím techniků ani nesnilo. Redaktoři mohou pracovat na svých reportážích vzdáleně, posílat materiály přes zabezpečené sítě a přitom zachovávat kvalitu zvuku, která odpovídá nejvyšším profesionálním standardům. To se ukázalo jako naprosto zásadní zejména v době pandemie, kdy se celé vysílání muselo přizpůsobit situaci, kdy lidé nemohli fyzicky přijít do studia.

Digitální archiv Českého rozhlasu Brno představuje jeden z nejcennějších kulturních pokladů regionu. Tisíce hodin nahrávek – rozhovorů, reportáží, kulturních pořadů, hudebních záznamů – jsou postupně digitalizovány a ukládány do formátů, které zaručí jejich dostupnost i pro budoucí generace. Tento proces je náročný nejen technicky, ale i finančně a personálně. Vyžaduje specialisty, kteří rozumí jak starým analogovým technologiím, tak moderním digitálním standardům. Přesto jde o práci, která má smysl přesahující každodenní zpravodajství – jde o zachování paměti regionu.

Dalším důležitým krokem je rozvoj DAB+ vysílání, tedy digitálního pozemního rozhlasu, který postupně rozšiřuje svůj dosah po celé České republice, Morava nevyjímaje. Český rozhlas Brno je součástí tohoto procesu a jeho signál v digitálním standardu DAB+ přináší posluchačům výrazně lepší kvalitu zvuku bez rušení a šumu, které jsou typické pro klasické FM vysílání. Zároveň digitální standard umožňuje přenášet spolu se zvukem i doplňující textové a obrazové informace, což otevírá nové možnosti pro interakci s publikem.

Nezanedbatelný je také rozvoj online platformy a podcastové tvorby. Český rozhlas Brno aktivně rozvíjí svou přítomnost na internetu, kde jsou dostupné nejen živé přenosy, ale i archivní záznamy pořadů a stále rozrůstající se nabídka podcastů. Podcast jako formát si získal obrovskou popularitu zejména mezi mladšími posluchači, kteří konzumují obsah jinak než předchozí generace – ne v přesně daný čas u rádia, ale tehdy, kdy jim to vyhovuje, třeba při cestě do práce nebo při sportu. Brněnská redakce na tento trend reaguje a vytváří pořady, které jsou navrženy přímo pro podcastový formát, tedy s délkou a strukturou odpovídající tomuto způsobu poslechu.

Moderní technologie také zásadně mění způsob, jakým novináři sbírají informace v terénu. Lehké digitální rekordéry, smartphony s profesionálními mikrofony a aplikace pro přímý přenos zvuku umožňují reportérům pracovat s dosud nevídanou operativností. Zpráva z místa události může být na anténě doslova během minut od jejího vzniku, aniž by bylo nutné čekat na návrat do studia nebo složité technické přenosy. Tato rychlost s sebou ale nese i nové nároky na přesnost a ověřování informací, což je téma, které brněnská redakce bere velmi vážně.

V neposlední řadě stojí za zmínku využití umělé inteligence v rozhlasovém provozu. Nejde o nahrazení lidských novinářů stroji, ale o nástroje, které pomáhají s přepisem nahrávek, vyhledáváním v archivech nebo analýzou poslechovosti. Český rozhlas Brno tyto možnosti sleduje a opatrně testuje, přičemž vždy klade důraz na to, aby technologie sloužila novinářské práci, nikoli ji nahrazovala. Lidský úsudek, schopnost empatie a porozumění místnímu kontextu zůstávají tím, co dělá brněnské vysílání nezaměnitelným a hodnotným pro jeho věrné posluchače.

Online přenos a dostupnost přes internet

Český rozhlas Brno patří mezi stanice, které si v digitální době dokázaly velmi dobře poradit s přechodem na online prostředí. Posluchači z celého světa, kteří mají zájem sledovat dění v moravské metropoli a jejím okolí, mají dnes k dispozici hned několik způsobů, jak se k vysílání připojit bez ohledu na to, kde se právě nacházejí. Online přenos stanice Český rozhlas Brno je dostupný nepřetržitě dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu, což znamená, že žádný věrný posluchač nemusí přijít o své oblíbené pořady jen proto, že není doma u klasického rádia.

Srovnání regionálních stanic Českého rozhlasu

Parametr	ČRo Brno	ČRo České Budějovice	ČRo Ostrava	ČRo Olomouc
Oficiální název	Český rozhlas Brno	Český rozhlas České Budějovice	Český rozhlas Ostrava	Český rozhlas Olomouc
Rok založení	1924	1949	1929	1946
Frekvence FM (hlavní)	88,0 MHz	89,5 MHz	93,4 MHz	89,4 MHz
Region vysílání	Jihomoravský kraj	Jihočeský kraj	Moravskoslezský kraj	Olomoucký kraj
Sídlo redakce	Brno	České Budějovice	Ostrava	Olomouc
Denní vysílací čas	24 hodin	24 hodin	24 hodin	24 hodin
Dostupnost online	Ano (rozhlas.cz)	Ano (rozhlas.cz)	Ano (rozhlas.cz)	Ano (rozhlas.cz)
Zaměření vysílání	Regionální zpravodajství, kultura, hudba	Regionální zpravodajství, příroda, kultura	Regionální zpravodajství, průmysl, kultura	Regionální zpravodajství, kultura, vzdělávání
Provozovatel	Český rozhlas	Český rozhlas	Český rozhlas	Český rozhlas
Typ média	Veřejnoprávní rozhlas	Veřejnoprávní rozhlas	Veřejnoprávní rozhlas	Veřejnoprávní rozhlas

Základním místem, kde lze živé vysílání zachytit, je oficiální webová stránka Českého rozhlasu, kde má brněnská stanice svůj vlastní prostor. Stačí kliknout na příslušné tlačítko přehrávání a zvuk se okamžitě spustí přímo v prohlížeči, aniž by bylo nutné instalovat jakýkoliv speciální software nebo doplněk. Tato jednoduchost přístupu je jednou z největších předností moderního online vysílání, protože oslovuje i méně technicky zdatné posluchače, kteří by si s komplikovanějším nastavením neporadili.

Kromě přímého poslechu prostřednictvím webového prohlížeče nabízí Český rozhlas Brno také možnost poslechu skrze mobilní aplikaci. Aplikace Českého rozhlasu je dostupná jak pro operační systém Android, tak pro iOS, tedy pro přístroje od společnosti Apple. Po jejím stažení a nainstalování si uživatel může přidat brněnskou stanici mezi své oblíbené a přepínat mezi ní a dalšími stanicemi sítě Českého rozhlasu zcela plynule a bez zbytečných komplikací. Aplikace navíc umožňuje i zpětné přehrávání pořadů, takže pokud někdo zmeškí ranní zpravodajství nebo odpolední rozhovor, může si jej pustit kdykoliv během dne nebo večera.

Důležitou součástí online přítomnosti stanice je také archiv pořadů, který je přístupný přes internetové rozhraní. Posluchači si mohou zpětně přehrát velké množství odvysílaných relací, ať už jde o zpravodajské bloky, kulturní magazíny, sportovní reportáže nebo speciální dokumentární pořady věnované historii Brna a Jihomoravského kraje. Tento archiv je průběžně doplňován a slouží nejen jako zdroj zábavy, ale také jako cenný dokumentační materiál pro všechny, kdo se zajímají o regionální dění.

Přenos přes internet probíhá ve standardní kvalitě, která je pro většinu posluchačů naprosto dostačující. Datový tok je optimalizován tak, aby vysílání fungovalo spolehlivě i při pomalejším internetovém připojení, například při poslechu přes mobilní data mimo dosah Wi-Fi sítě. To je zvláště praktické pro lidi, kteří cestují vlakem nebo autobusem a chtějí si zpříjemnit cestu poslechem oblíbené stanice.

Český rozhlas Brno je rovněž dostupný prostřednictvím různých agregátorů internetových rádií a chytrých reproduktorů. Stanici lze naladit například přes hlasové asistenty nebo prostřednictvím platforem, které sdružují stovky rozhlasových stanic z celého světa. To otevírá brněnskému vysílání cestu k posluchačům, kteří žijí v zahraničí a přesto chtějí zůstat v kontaktu s domovem, sledovat místní zprávy nebo si jednoduše připomenout atmosféru rodného města.

Technické zázemí online přenosu je pravidelně modernizováno, aby odpovídalo aktuálním standardům a požadavkům posluchačů. Investice do digitální infrastruktury se projevují na stabilitě a spolehlivosti přenosu, který dnes funguje podstatně lépe než v počátcích internetového vysílání před dvěma desetiletími. Výpadky jsou minimální a v případě technické poruchy jsou zpravidla velmi rychle odstraněny.

Pro posluchače, kteří preferují plánování svého poslechu dopředu, je na webu dostupný také podrobný programový průvodce, který ukazuje aktuální i budoucí vysílání stanice Český rozhlas Brno. Díky němu si každý může dopředu zjistit, kdy bude vysílán konkrétní pořad, a naplánovat si čas tak, aby jej nestihl. Online prostředí tak dnes nabízí komfort, který klasické rozhlasové přijímače nikdy nemohly poskytnout.

Vzdělávací a komunitní role stanice v regionu

Český rozhlas Brno má v jihomoravském regionu nezastupitelnou roli, která daleko přesahuje pouhé zpravodajství nebo hudební vysílání. Stanice od svého vzniku buduje vztah s posluchači na základě důvěry, otevřenosti a snahy přinášet obsah, který má skutečnou hodnotu pro každodenní život lidí v celém kraji. Tato role se v průběhu desetiletí proměňovala, ale její podstata zůstala stejná — být hlasem regionu, který naslouchá svým obyvatelům a zároveň jim pomáhá lépe rozumět světu kolem nich.

Vzdělávací rozměr vysílání Českého rozhlasu Brno je patrný v celé šíři programové nabídky. Stanice pravidelně zařazuje pořady věnované historii Moravy, kultuře jihomoravského venkova i měst, přírodním zajímavostem regionu nebo vědeckým tématům, na nichž se podílejí odborníci z brněnských univerzit a výzkumných institucí. Brno je přitom jedním z nejvýznamnějších akademických center v České republice, a právě tato skutečnost dává stanici jedinečnou příležitost zprostředkovávat posluchačům poznatky přímo od těch, kteří je vytvářejí. Spolupráce s Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým nebo Mendelovou univerzitou přináší do éteru témata, která by jinak zůstala uzavřena v přednáškových sálech a laboratořích.

Stanice se dlouhodobě věnuje také podpoře mediální gramotnosti, a to nejen prostřednictvím samotného vysílání, ale i skrze různé vzdělávací projekty určené školám a mládeži. Mladí lidé se díky těmto aktivitám učí, jak funguje veřejnoprávní média, jak se tvoří zprávy, jak rozlišovat ověřené informace od dezinformací a proč je nezávislé žurnalistické prostředí důležité pro fungování demokratické společnosti. Tyto aktivity nejsou okrajovou záležitostí — jsou součástí vědomého přístupu stanice k tomu, co znamená být veřejnoprávním médiem ve dvacátém prvním století.

Komunitní role stanice se projevuje zejména v tom, jak Český rozhlas Brno přistupuje k místním tématům. Stanice dává prostor hlasům, které by v celostátním vysílání jen těžko našly místo — místním spolkům, dobrovolníkům, kulturním organizacím, zemědělcům, řemeslníkům nebo lidem, kteří se starají o zachování tradičních hodnot jihomoravského venkova. Právě tato blízkost k obyčejným lidem a jejich příběhům je něčím, co odlišuje regionální stanici od celoplošného vysílání. Posluchač z Hodonína nebo ze Znojma slyší v éteru témata, která se ho přímo dotýkají, a ne jen vzdálené zprávy ze světa politiky a ekonomiky.

Důležitou součástí komunitního působení stanice jsou také přímé přenosy z kulturních akcí, festivalů, divadelních představení nebo sportovních událostí, které se konají v regionu. Tím stanice plní funkci jakéhosi kulturního průvodce, který pomáhá lidem orientovat se v bohaté nabídce jihomoravského kulturního života. Vinařské slavnosti, folklorní festivaly, jazzové přehlídky nebo literární setkání — to vše nachází svůj odraz ve vysílání, které tak přispívá k zachování a rozvoji regionální identity.

Český rozhlas Brno se rovněž aktivně zapojuje do diskuse o budoucnosti regionu, ať už jde o otázky životního prostředí, dopravní infrastruktury, rozvoje venkova nebo demografických změn. Stanice pořádá veřejné debaty, diskusní pořady a besedy, do nichž zve nejen politiky a odborníky, ale i samotné občany. Tímto způsobem se stává platformou pro veřejný dialog, který je v demokratické společnosti nezbytný. Lidé mají možnost slyšet různé pohledy na věc, porovnávat argumenty a formovat si vlastní názor na základě informací, nikoli emocí nebo předsudků.

Nelze opomenout ani roli stanice v době krizí a mimořádných událostí. Při povodních, sněhových kalamitách nebo jiných živelních pohromách se Český rozhlas Brno stává klíčovým zdrojem informací pro obyvatele celého jihomoravského kraje. Stanice v takových chvílích vysílá nepřetržitě aktuální zprávy, varování a praktické rady, čímž plní svou základní veřejnoprávní povinnost — chránit a informovat občany v situacích, kdy na správné informaci může záviset lidský život.

Vzdělávací a komunitní přínos stanice se tedy nedá měřit jen počtem posluchačů nebo sledovaností jednotlivých pořadů. Je to něco hlubšího — trvalý závazek vůči regionu a jeho obyvatelům, který se projevuje každý den v éteru, v redakcích, na kulturních akcích i ve školních třídách. Český rozhlas Brno je živou součástí jihomoravské komunity, která spoluutváří její charakter a pomáhá jí nacházet vlastní hlas v rychle se měnícím světě.

Významné osobnosti spojené s brněnským rozhlasem

Brněnské rozhlasové studio má za sebou dlouhou historii, během níž prošlo jeho zdmi nespočet výjimečných osobností, které zanechaly nesmazatelnou stopu nejen v regionálním vysílání, ale i v celém českém kulturním a mediálním prostoru. Jejich příběhy jsou neoddělitelně spjaty s historií tohoto studia, které od svých počátků fungovalo jako důležité centrum kulturního a společenského života na Moravě.

Mezi nejvýznamnější postavy, které jsou s brněnským rozhlasem spojeny, patří bezesporu Leoš Janáček, jehož dílo a odkaz prostupují celou historií tohoto studia. Janáček sice zemřel v roce 1928, tedy krátce po zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Brně, přesto jeho hudba tvořila a dodnes tvoří páteř hudebního programu. Brněnský rozhlas se stal jedním z nejdůležitějších šiřitelů Janáčkovy tvorby a přispěl k tomu, že je dnes tento moravský skladatel uznáván jako jeden z největších hudebních géniů 20. století.

Nelze opomenout ani Bohumila Hrabala, který sice není primárně spojen s Brnem jako takovým, ale jeho texty a literární tvorba byly v brněnském studiu opakovaně uváděny a dramatizovány. Rozhlasové adaptace jeho próz patřily k těm nejposlouchanějším a nejoblíbenějším pořadům, které studio připravovalo.

Z řad moderátorů a redaktorů, kteří v brněnském studiu zanechali výraznou stopu, je třeba zmínit celou generaci osobností, jež formovaly podobu regionálního vysílání v průběhu druhé poloviny 20. století. Tito lidé pracovali v podmínkách, které nebyly vždy jednoduché, a přesto dokázali udržet vysokou úroveň žurnalistiky a kulturního zpravodajství. Jejich práce byla pro posluchače na Moravě a ve Slezsku každodenní součástí života, a mnoho z nich si získalo skutečnou důvěru a oblibu u širokého publika.

Brněnský rozhlas byl také důležitou platformou pro moravské spisovatele, básníky a dramatiky. Rozhlasové hry a literární pořady umožňovaly autorům oslovit publikum, které by jinak jejich díla možná nikdy nepoznalo. Tento aspekt byl zvláště důležitý v době, kdy přístup k tištěným médiím byl omezený nebo podléhal různým formám cenzury.

Zvláštní místo v historii brněnského rozhlasu zaujímají také dirigenti a hudebníci, kteří spolupracovali s rozhlasovými tělesy. Brněnský rozhlasový orchestr, který byl po desetiletí nedílnou součástí studia, vychoval a spolupracoval s celou řadou vynikajících interpretů. Jejich nahrávky jsou dnes cenným archivním materiálem, který dokumentuje úroveň moravské hudební kultury.

Brněnské studio vždy kladlo důraz na regionální specifika a na podporu místních talentů. Díky tomu se stalo místem, kde mohli mladí novináři, moderátoři a hudebníci získat první profesionální zkušenosti a rozvinout své dovednosti. Mnozí z nich později odešli do Prahy nebo do zahraničí, kde dosáhli významného uznání, ale jejich kořeny zůstaly pevně zakotveny v brněnském studiu.

Mezi osobnostmi, které jsou s brněnským rozhlasem spojeny, nalezneme také vědecké pracovníky a pedagogy z brněnských univerzit, kteří v rozhlase pravidelně vystupovali a přibližovali posluchačům složité vědecké, filozofické nebo historické otázky srozumitelnou a přístupnou formou. Tento typ pořadů byl charakteristický pro brněnský rozhlas a odlišoval ho od čistě zábavně orientovaných stanic.

Celkově lze říci, že Český rozhlas Brno byl a je místem, kde se potkávají generace, tradice a inovace. Osobnosti, které tímto studiem prošly, společně vytvořily bohatou mozaiku moravského kulturního a mediálního dědictví, na které lze být právem hrdý.

Český rozhlas Brno je víc než jen rádio – je to hlas Moravy, který po desetiletí spojuje lidi, uchovává příběhy a dává prostor těm, kteří by jinak zůstali nevyslyšeni. Je to instituce, která rozumí tomu, že kultura není luxus, ale základ lidské existence.

Rostislav Dohnal

Budoucnost stanice v éře nových médií

Český rozhlas Brno stojí dnes na křižovatce, která je v mnohém podobná té, před níž stálo veřejnoprávní vysílání vždy, kdykoli přišla zásadní technologická změna. Jenže tentokrát je ta změna možná největší ze všech, co kdy tato stanice zažila. Digitalizace, sociální sítě, podcasty, streamovací platformy a neustále se proměňující návyky posluchačů – to vše dohromady vytváří prostředí, v němž tradiční rozhlasové vysílání musí znovu hledat svůj smysl a svou podobu.

Český rozhlas Brno se v posledních letech výrazně zaměřil na rozvoj digitálních platforem, přičemž si zároveň zachovává to, co tvoří jeho páteř – regionální zpravodajství, živý kontakt s posluchači a hlubokou zakotvenost v moravské a jihomoravské realitě. Právě tato zakotvenost je přitom v éře globálního internetu paradoxně silnou kartou, ne slabinou. Zatímco velké mediální domy bojují o pozornost v přehlceném prostoru, stanice jako Český rozhlas Brno nabízí něco, co algoritmy Spotify ani YouTube nedokážou replikovat – autentický pohled na konkrétní místo, na konkrétní lidi a na příběhy, které by jinak zůstaly nevyřčeny.

Podcastová revoluce zasáhla českou mediální scénu s určitým zpožděním oproti anglosaským zemím, ale o to intenzivněji. Český rozhlas Brno reagoval na tento trend tvorbou vlastních podcastových formátů, které umožňují posluchačům konzumovat obsah tehdy, kdy jim to vyhovuje, a ne jen ve chvíli, kdy ho stanice vysílá. Tento posun od lineárního k on-demand vysílání je jedním z nejdůležitějších procesů, které veřejnoprávní rozhlas v současnosti prochází. Nejde přitom jen o technickou změnu – jde o změnu vztahu mezi stanicí a jejím publikem.

Sociální sítě přinesly Českému rozhlasu Brno možnost komunikovat s posluchači způsobem, který byl před dvaceti lety nepředstavitelný. Přímé reakce, komentáře, sdílení obsahu, diskuse pod příspěvky – to vše vytváří živou komunitu kolem stanice, která přesahuje samotné vysílání. Stanice tak přestává být pouze vysílačem informací a stává se platformou pro veřejnou debatu o věcech, které se týkají Brna, Jihomoravského kraje a celé Moravy. Tato role je přitom přesně tím, co od veřejnoprávních médií společnost oprávněně očekává.

Výzvy jsou nicméně reálné a nebylo by fér je přehlížet. Financování veřejnoprávního rozhlasu zůstává tématem, které se pravidelně vrací do politické debaty, a nejistota v této oblasti komplikuje dlouhodobé plánování. Technologické investice jsou nákladné a konkurence ze strany komerčních stanic i globálních platforem je tvrdá. Přesto má Český rozhlas Brno v rukávu trumfy, které jsou v dnešním mediálním prostředí vzácné – důvěryhodnost budovanou desetiletími, novinářský étos a nezávislost na komerčních tlacích.

Budoucnost stanice bude záviset na tom, jak dokáže propojit své tradiční hodnoty s novými formáty a technologiemi. Hybridní model, v němž živé vysílání koexistuje s podcasty, videem, sociálními sítěmi a interaktivním obsahem, se jeví jako nejpravděpodobnější cesta vpřed. Nejde o to opustit to, co fungovalo, ale o to přenést podstatu rozhlasové žurnalistiky do nových médií bez ztráty její kvality a integrity. Český rozhlas Brno má k tomu jak historické zázemí, tak lidský kapitál – a to je v éře, kdy se mediální krajina mění rychleji než kdy dřív, ten nejcennější základ pro přežití i pro rozvoj.